Vysíláme odborníky na stáže do ČLR

08.10.2023

Čína buduje velkou zelenou zeď proti klimatickým změnám

Díky Česko čínské asociaci, z.s. jsem měl možnost účastnit se v Pekingu a Sianu třítýdenní mezinárodní akce o čínském lesnictví a ochraně přírody se vztahem klimatickým změnám. Akci organizovala NFGA - National Forestry and Grassland Administration, která organizačně spadá pod čínské Ministerstvo přírodních zdrojů. Poznali jsme netušené.

Spolu s 40 odborníky z 11 zemí jsem strávil tři nezapomenutelné pracovní týdny v oblasti mezi Pekingem a Sianem. Kromě řady přednášek a zasedání jsme měli možnost seznámit se problematikou čínského lesního hospodaření v terénu. Do Číny jsem jel prakticky bez znalostí tamního lesnictví či ochrany přírody. To jediné co mi tak běželo hlavou, bylo historické masivní odlesňování Číny, úbytek jejich přirozených lesů, problémy spojené s desertifikací země, nelegální těžby Číny na Sibiři, masivní odlesňování v Africe ve prospěch Číny. Vlastně nic moc pozitivního. A přiznám se, že jsem jel na návštěvu k největšímu emitentovi C02 na světě s řadou negativních předsudků. Co jsem ale viděl, slyšel a zažil, předčilo v pozitivním slova smyslu všechna má očekávání. A to vůbec nebudu popisovat nádheru historického a kulturního bohatství země, naprostou čistotu kamkoli jsem přišel, neuvěřitelné technologie, vstřícnost a pokoru tamního obyvatelstva.

Čínský les není jako ten český

O Číně se toho u nás říká mnohé, avšak skutečně o ní nevíme vlastně nic. Ne jinak je tomu s našimi vědomostmi o čínském lesnictví, ochraně přírody anebo o super ambiciózních cílech Číny v oblasti životního prostředí, či velmi zásadních cílech při snižování emisí a koncentrace CO2 v atmosféře. Lesnictví je v Číně s ohledem na přírodní a klimatické podmínky dost složité. Lesnatost je tam nerovnoměrná, od 35% ve východní Číně až po pouhých 6% v západní Číně, kde vládnou pouště a polopouště. Desertifikace zemi sužuje opravdu velmi vážně. I když si za to částečně země může sama, díky historickému, často divokému odlesňování. Tomu je ale již dekády konec. Program zalesňování Číny již běží 50 let a plochy, které za tu dobu byly zalesněny, jsou s pohledu naší země nepředstavitelné.

Rozloha Číny, kde dnes žije 1,4 miliardy obyvatel, je 9.596.960 km2. Pokud jde o lesy, tak v Číně probíhá každých 5 let národní inventarizace lesa. Podle té poslední, deváté - z března roku 2019, je lesy pokryto 220 milionů hektarů čínské půdy. Přičemž to je většinou v západní a jihozápadní části Číny. Viz obr. č. 1. Lesy tak dnes pokrývají 22,96 % z rozlohy země. Zásoby dřeva činí 17.560 miliard kubíků, ve kterých je akumulováno celkem 9.186 miliard tun uhlíku. Nicméně je třeba si uvědomit, že čínský les vypadá úplně jinak než ten náš. Průměrná hektarová zásoba čínského lesa pak činí pouze 89 m3, a že průměrný roční přírůstek na hektar je 4,73m3. Průměrná výčetní tloušťka stromů (ve výšce 1,3 m nad zemí) je 13,4 cm a průměrná výška stromu je 10,5 metru. To jsou aktuální čínské lesy. Z našeho pohledu nepředstavitelné rozlohy, ale také podstatně nižší kvalita.

(Pozn.: Pro srovnání, Česká republika zaujímá plochu 78.866 km2, v ČR máme 2,6 milionu hektar lesů, tj. 34,7% plochy státu, průměrná hektarová zásoba činí 269 m3, celkový roční přírůst činí 26 mil. m3, na hektar lesa nám ročně přirůstá 9,3m3, a celková zásoba dřeva v našich lesích je 899 milionů m3. Tedy celková rozloha Číny je 121x větší než rozloha České republiky, plocha čínských lesů je 85x větší než plocha našich lesů. Přitom celková dřevní zásoba Číny je pouze 19,5 x větší než naše. Přepočteno na osobu (v Číně žije 1,4 miliardy lidí), tak na jednoho obyvatele Číny z celkové dřevní zásoby připadá 12,5 m3 surové dřevní hmoty, kdežto na jednoho obyvatele České republiky je to 84,8m3. Čínský les tedy zdaleka není les, jak ho známe my.

Obr. 1: Rozložená lesa v Číně. Zdroj: Devátá Národní Inventaricace Lesa v Číně z roku 2019

Program masivní výsadby lesů započal již v 2003

Od roku 1973 do konce roku 2018 se lesní plocha v Číně zvedla z 12% na 22,96% a objem dřevních zásob vzrostl o 9 miliard kubíků za posledních 50 let. Viz graf. Zvednout lesnatost o 11% za pouhých 50 let při rozloze Číny mi přijde jako neuvěřitelné číslo. Čína je tak již nyní zemí s největším nárůstem lesů za světě. Důvodů pro zalesňování je více. Motivem pro masivní zalesňování není jen aktuální potřeba fixace CO2, ale také životní prostředí, boj s desertifikací, boj s povodněmi. V roce 1998 byla Čína postižena katastrofálními povodněmi, při kterých zahynuly tisíce lidí, 14 milionů jich přišlo o domovy a škody se pohybovaly v desítkách miliard dolarů. Proto vláda v roce 1999 vyhlásila program opětovného zalesnění. S největším objemem zalesňování se začalo v roce 2003. Za deset let pak bylo zalesněno 53 mil. ha. Vláda podporuje a propaguje zalesňování všemi prostředky. Například i zalesňování se zapojením široké veřejnosti. Každý občan ve věku 11 až 60 let má každý rok vysadit 1-5 stromů. Děje se tak 12. března na Den stromů

Obr. 2.: Nárůst pokryvu lesa v Číně. Za 50 let se zvedla lesnatost o více než 100.000.000 hektarů (z 12% na 23% pokryvu země). Zdroj: Devátá Národní Inventarizace Lesa v Číně z roku 2019

Ambice, které jsou zakotvené v aktuálních vládních programech, jsou ještě mnohem větší. Předně, čínská vláda aktuálně nastolila velmi přísnou politiku za zachování přírodních lesů. V roce 2016 konečně a zcela zastavila komerční těžbu v přírodě blízkých lesích. Jejich plocha je 138,68 milionu hektarů, s objemem dřeva 13,6 miliardy kubíků. Hektarová zásoba v těchto přírodních lesích je 111,36 m3, což už vzdáleně může připomínat některé naše nepříliš produkční lesy. (Pozn.: naše průměrná zásoba dřeva činí 269 m3 na hektar porostu. Patříme tak ke státům s nejvyšší průměrnou zásobou dřeva na hektar na světě. Ve srovnání se zeměmi EU je ČR na 5. místě, ve světovém srovnání na 11. místě.)

Do roku 2025 chce Čína mít lesy pokryto 24% plochy území státu a v lesích mít 18 miliard kubíků dřeva. Do roku 2030 bude lesy pokryto už 25% plochy země se zásobou 19 miliard kubíků. Čína má v plánu své lesní porosty také zkvalitňovat. A to zvyšováním plochy smíšených lesů. Jen za příštích 5 let chce zvýšit podíl smíšených lesů ze současných 41% na 45%.

Kolektivně vlastněné lesní farmy

V Číně jsme měli možnost seznámit se i s řadou provozů v terénu. Tedy kromě toho, že nás organizátoři vzali na Čínskou zeď u Pekingu, na Terakotovu armádu u Sianu, a individuálních výletů za historií země, ke kterým jsme v rámci programu měli také časové dispozice. Navštívili jsme například pepřovou farmu, či farmu s cicimkem čínským (malé sladké jablíčko o velikosti švestky, které roste na stromku ne vyšším než 3 metry), který již tisíce let patří mezi typické produkty zdraví prospěšného čínského zemědělství, chcete-li lesnictví. Zajímavé je, že investorem kolektivně vlastněných farem je stát. V případě farmy s cicimkem se například jednalo o 1300 hektarů fóliovníků vybudovaných u obce se 4.000 obyvateli. Aby fungovala distribuce, stát do obce přivedl silnice, železnici a postavil nádraží. Půdu do společných projektů vkládají obce a soukromníci. Společně pak budují smysluplné podniky, které živí v zemi miliony lidí. Je to určitě zajímavý model.

Největší botanická zahrada na světě

Kromě farem jsme měli možnost navštívit největší botanickou zahradu na světě. Tam mi opravdu spadla čelist. Polovinu života jsem pracoval v NP Šumava, chvíli byl jeho ředitelem. NP Šumava má rozlohu 68.000 ha. Národní botanická zahrada Qinling, 70 km od Sianu má rozlohu 64.000 ha. Byla otevřena v roce 2017 a na jejím vzniku se podílela řada institucí, jako Vláda provincie Shaanxi, Čínská akademie věd, NFGA, město Sian. Pozemky se nachází v nadmořské výšce od necelých 200 metrů do více než 2500 metrů nad mořem. Biologická diverzita zahrady je obrovská. Nachází se zde 1600 druhů rostlin a žije zde 154 druhů živočichů a více než 2000 druhů hmyzu. V areálu je 180 km silnic, po kterých návštěvníky vozí otevřené elektrobusy s výkladem. Pěšin pro pěší je nespočetně. Téměř každý strom má cedulku s QR kódem, díky kterému ihned zjistíte řadu detailů. Takových jsou v zahradě statisíce. Je to takový "Jurský park" za stromy a květinami. Technologie v návštěvnických centrech nepopsatelné, nikdy jsem je dosud neviděl a to jsem viděl návštěvnická centra po celé Evropě, Skandinávi i v USA. Zkušenost k nezaplacení.

Uhlí má odzvoněno, Čína míří k CO2 neutralitě

Čína je dosud energeticky velmi závislá na uhlí a s přibližně 12 miliardami tun největším světovým emitentem CO2.V tomto primátu trumfla v roce 2005 Spojené státy, kteří dnes zůstávají s emisemi CO2 na úrovni okolo 5 miliard tun CO2 ročně na druhém místě. Následuje pak Indie se skoro 3 miliardami tun a posléze Německo, Brazílie, Anglie a Francie někde pod půl miliardou tun CO2 ročně. Čína si tento svůj ekologický průšvih, který je daní za její obrovský průmyslový a ekonomický rozvoj, velmi dobře uvědomuje. Nejenom uvědomuje, ale během posledních let již přijala celou sérii zcela nových opatření, aby se stala světovým leaderem v zelené ekonomice. Proto nejenom masivně zalesňuje, ale nastavila také nová přísná pravidla v ochraně ovzduší. Pokud jde o produkci skleníkových plynů a zejména CO2, Čína chce dosáhnout vrcholu emisí před rokem 2030. Pak již bude jen snižovat. Uhlíkovou neutralitu chce Čína stihnout před rokem 2060, což si stanovila vlastním závazkem a projevilo se to v mnoha vládních nařízeních a koncepcích. Pro srovnání, Evropa chce být CO2 neutrální do roku 2050, s tím, že do roku 2030 bude produkovat množství CO2 na úrovni 55% oproti roku 1990. Například Norsko si jako rok uhlíkové neutrality stanovilo rok 2030, Německo rok 2045 a to v obou případech zákonem. Jak se svým obrovským průmyslem a závislostí na uhlí chce Čína svých závazků dosáhnout před rokem 2060, si nedovedu představit. Ale faktem je, že čínské cíle nejsou pouhými proklamacemi. Tam přes stanovené cíle zkrátka nejede vlak. To se projevuje i ve výši investic. O vážnosti čínských závazků vypovídá i následující.

Čína nemluví do větru, ale závazně koná

V roce 2015 byl přijat zákaz výstavby nových uhelných elektráren. Podíl uhlí na celkové spotřebě energie se má v Číně do roku 2030 snížit z 66,6 % na méně než 45 %. Podíl obnovitelných energií ve stejném období zvýšit na 25 %. V mnoha městech s více než 10timiliony obyvatel jsou zavedena velmi přísná pravidla pro autodopravu. Veřejná doprava je již kompletně elektrická, včetně taxíků. Dobíjecí infrastruktura je hotová. Je zavedený systém různě barevných SPZ podle množství emisí. Funguje velmi sofistikovaný systém měření emisí, který je on-line dostupný. Podle SPZ můžete vyjet, případně omezeně, nebo nesmíte. V krizových obdobích se spalovacím motorem nevyjedete víc než jednou za týden, elektroauto smí 7 dní v týdnu. Elektroauta jsou částečně dotovaná státem. I proto je Čína již 8 let celosvětovým leaderem v prodeji elektrických aut. Výsledkem dosavadních aktivit je, že uhlíková intenzita Číny byla již v roce 2021 o 50,8 % nižší než v roce 2005. Instalované a plně funkční elektrárny čerpající energii z obnovitelných zdrojů jako je voda, vítr a slunce již dnes produkují obrovské množství energie. Do roku 2030 Čína plánuje, že tyto zdroje energie budou produkovat 1200 gigawattů. (jen pro představu, Jaderná elektrárna Temelín má výkon 2172 MW. Tedy Čína bude mít z obnovitelných zdrojů v roce 2030 tolik energie jako by poskytlo 570 současných Temelínů).

Zkrátka a dobře, o Číně jsem toho mnoho nevěděl, ale nadchla mě tak, že se tam vrátím. Když ne služebně, tak s rodinou na dovolenou. Stojí to za to. A ještě jednou děkuji Česko čínské asociaci za tu příležitost a poznání, které mi v mnohém otevřelo zcela nové obzory.

Autor: Jiří Mánek